Author: admin

V lidovém podání evropském udržuje se posavad starodávný obyčej o letnicích, že chasa přestrojí se za krále a královnu, za průvod jejich a zvláštními obřady napodobí vyjednávání svatby krále s královnou, hledání ženicha „krále“ pro králku a naopak; chodívají s průvodem po domech, prosí za dárky a vtipkují, chválí i haní hospodáře, jeho rodinu, čeleď. Slavnost bývá zakončena honem po prchajícím králi a hozením buď jeho, nebo vycpané postavy do vody,“ napsal ve studii o letnicových zvycích z roku 1893 Čeněk Zíbrt, redaktor Českého lidu, jeden z našich prvních badatelů, kteří zaznamenali s odborným náhledem průběh jízdy králů a pokusili se o výklad jejího původu. A uvádí, že se takové zvyky se provozovaly v Německu, ve Francii, v Anglii, ve Švédsku, v Norsku i jinde. A ovšem, že obchůzky s králem o letnicích byly známy také Slovanům. „Mládež se ozdobí ratolestmi a květy, přestrojuje se za krále a královnu, zakrytou závojem, za jejich komonstvo, jezdívá nebo chodí se šavlí v ruce, s praporečníkem v čele nebo po boku královny, zpívá, tancuje, vybírá dárky“. A také dodává, že je to lidová slavnost, „jejíž zvyk ztrácí se v mlze dávných věků“.

Tak vida. Hry či zvyky, v nichž figuroval král a králka, nejsou žádnou lokální místní záležitostí, ale ve stejný čas se konaly v mnoha zemích Evropy, Moravu a Čechy nevyjímaje. Jejich podobu sice neznáme, ale jedno měly společné – konaly se o letnicích.

Jenomže, co jsou to vlastně ty letnice?

Naši předkové si na svátky potrpěli zrovna tak jako my. Svátek holt není pátek, nemusí se do práce, člověk si užívá volna a má povznesenou sváteční náladu. Za oněch pradávných časů se ty svátky spojovaly s přírodními cykly. Lidé byli závislí na úrodě, a tak není divu, že se některé svátky vztahovaly k těm dnům kalendáře, které byly rozhodující pro úrodu, a tím i pro přežití rodu, kmene. Takovým významným obdobím bylo i období letního slunovratu. Jím vrcholilo období důležité pro úrodu. Postupně se pro toto období vžil název letnice.

První zprávy o letnicích nalézáme již v bibli: „Když nastal den letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě…“ A jinde: „Pavel se rozhodl minout Fez a neztrácet čas v provincii Asii, neboť spěchal, aby byl pokud možno v den letnic v Jeruzalémě…“

Svátek letnic připadal na padesátý den po Velikonocích. Tak to přikázal podle Starého zákona Hospodin Mojžíšovi: „Když vejdete
do země, kterou já dávám vám, a žíti budete obilí její, tedy přinesete snopek prvotiny žně vaší k knězi. … …sečtete padesáte dní,
a tehdy obětovati budete novou oběť suchou Hospodinu. … I vyhlásíte ten den slavnost, shromáždění svaté míti budete, žádného díla robotného nebudete dělati. Ustanovení to bude věčné ve všech příbytcích vašich, v protonárodech vašich.“

Na jiném místě se dozvídáme i o obětování o tomto svátku:
„V den prvních snopků, když o svátcích téhodnů budete mít bohoslužebné shromáždění, nebudete vykonávat žádnou práci. Přinesete jako oběť zápalnou v libou vůni pro Hospodina dva mladé býčky, jednoho berana, sedm ročních beránků a jako příslušnou oběť přídavnou bílou mouku zadělanou olejem, tři desetiny na každého býčka, dvě desetiny na každého berana a po desetině na každého beránka z těch sedmi…“

Archaickým slohem nás Starý zákon informuje o tom, že původně se o letnicích konala slavnost žní, dnes bychom řekli dožínky. Ten den se obětovaly prvotiny, první chleby z pšeničné sklizně, proto „den prvotin“.

A jak vlastně souvisí letnice s naším tématem?

Křesťanství přetvořilo letnice v slavnost založení církve – o prvních letnicích po křesťanské „velké noci“ byl seslán Duch svatý. Tento svátek nahradil dny prvotin starých Židů. A tak jsme se dostali ke svatodušním svátkům, které se konají padesát dnů po Velikonocích a jsou tedy pohyblivé stejně jako Velikonoce.  Po Velikonocích se stal tento svátek druhým svátkem, v němž bylo možno světit křestní vodu a udělovat svatý křest.  Zatímco neděle měla charakter především církevních oslav spojených s návštěvou bohoslužeb, v pondělí dominovaly rozmanité lidové oslavy a obyčeje.

Nu a jsme doma: „…co vám budu povídati o svatodušním pondělí…“ – To jsou přece slova vyvolávače jízdy králů.  Takže jízda králů je, anebo měla by být, obyčejem svatodušním. Dokud bylo svátečním dnem pondělí, konaly se objížďky v pondělí, poté, co se u nás svatodušní pondělí stalo všedním dnem, se královské jízdy přesunuly na neděli. Za bývalého režimu se vytratily z kalendáře úplně. Přesto ještě v padesátých a šedesátých letech jezdila kunovická i vlčnovská jízda králů ve stejný den. Dnes se sice konají jízdy králů většinou v období letnic, ale svatodušní termín již nikdo nedrží. Obyčej nabyl podoby folklorní slavnosti a pořadatelé, kteří se snaží získat návštěvníky, určují termín tak, aby se jízdy králů ve stejném dni nesetkaly a nebraly jedna druhé obecenstvo. Ta situace našla odezvu i ve vyvolávce: „…co vám budu povídati o této sváteční neděli.“

Avšak ani biblické letnice, ani svatodušní svátky, jak je z citací patrno, neobsahují samy o sobě nic, co by nám jakkoliv mohlo připomenout jízdu králů nebo krále. Prameny chybí.

U nás ano, ale na Slovensku nikoliv. Kronikář Matěj Bél (1684–1749) líčí obyčej slovenský obyčej na letnice „voliti si krále, jehož chasa poslouchá, jenž radovánky a tance tehdejší řídí, maje zvláštní žezlo“.

Mluví také o obci Štvrtok v bratislavské župě, kde si volí mládež krále pro zábavu na letnice, a vzpomíná v této souvislosti kratochvilné obřady a tance. Byla to taková „divočina“, na níž se hromadily stížnosti, že musela takové zvyky církev zakazovat. Tak v roce 1585 a znovu v roce 1591 zasedala církevní synoda, která opětovně zakazuje „na rusadlnije sviatky podle starého obyčeje králův stavěti, tance vyvázeti, fašiangy se skalivati, šomhartiti (používat škrabošek), do starie kožucha se obláčeti, i jakžkolvek se blázniti.“

Na rozdíl od oněch bujarých zábav, jež byly patrně trnem v oku pokojných a mravných občanů prešpurské (bratislavské) župy, má slovácká jízda králů, prvky obřadní vážnosti, důstojnosti.

Co znamenají, kde se vzaly?

Jiří Jilíki

Vážené dámy, vážení pánové, zvu vás do města Kunovice na tradiční jízdu králů, která je pro svou jedinečnost zapsána v seznamu UNESCO jako součást nehmotného kulturního dědictví lidstva. Bohatý kulturní program bude probíhat již od pátku 18. května a vyvrcholí v neděli 20. května 2018.

13701183_1787585251460018_6131112074224557875_o-1024x768Jízda králů v Kunovicích svou historií, charakterem a především doprovodným programem je výjimečná. První písemná zmínka o konání Jízdy králů v Kunovicích pochází z roku 1892. Její kontinuita byla však několikrát přerušena nejprve oběma světovými válkami, nejela se v roce 1968, ani v době normalizace, kdy byly Kunovice součástí Uherského Hradiště. Po osamostatnění Kunovic se podařilo znovu navázat nitku této svébytné tradice v roce 1996 díky skupině místních nadšenců v čele s Antonínem Machálkem. Už tenkrát jsem byla u toho na pozici předsedkyně kulturní komise rady města. Společně se členy komise jsme připravovali doprovodné pořady a podíleli jsme se na organizaci samotné jízdy králů. Pomáhali jsme všichni, kdo jsme mohli s velkým nadšením. Tehdejší hodová chasa byla výborná parta a ta se stala naším velkým partnerem a pomocníkem. Mezi prvními jezdci byl i otec letošního krále, Josef Škrášek. Bylo to tenkrát dost těžké, protože přímé předávání tradice bylo přerušeno. A tak ho učili jeho strýci, kteří vzpomínali, jaké to bylo, když jezdívali oni. Začátky byly skromné. Neměli jsme mnoho finančních prostředků. Pomáhala nám spousta dobrovolníků. Když jsem byla zvolena v roce 2002 místostarostkou, snažila jsem se sehnat dotace pro tuto významnou tradici, která už za mého starostování, v roce 2011 byla zapsána na seznam UNESCO. Dnes je významně podporována Ministerstvem kultury ČR i Zlínským krajem a také řadou sponzorů, kterým patří velký dík. Ale bez dobrovolníků a nadšenců se neobejdeme ani dnes. Už od ledna maminky, tetičky a babičky jezdců a další dobrovolnice vyráběly tisíce růžiček z krepového papíru, který do potřebných tvarů speciálním razidlem už léta razí paní Marie Svačinová. Jsou to hodiny a hodiny trpělivé práce, které bychom nebyli schopni zaplatit. Chtěla bych jim touto cestou za jejich práci také moc poděkovat. Díky nim je radost pohledět na vkusně ozdobené koně, které v nedělním ránu vyjedou do ulic města, aby objížděli všechny ulice města a jezdci na nich přinášeli svými vyvolávkami radost a potěšení našim občanům. Jak se taková papírová krása rodí, si budete moci prohlédnout a vyzkoušet v neděli na Památkovém domku, kde zručné ruce našich žen ukáží a předvedou, jak na to. Charakter jízdy králů spočívá především v ustáleném scénáři celého nedělního programu. Od řazení koní přes žádání rodičů o krále a poté o povolení jízdy až po odevzdání krále rodičům. Tento rituál zůstává po staletí stejný, léty se vyvíjely doprovodné akce. Od té doby, co se organizace ujal pan Milan Stašek, více jsme se zaměřili na roli koní při celé jízdě. Začali jsme pořádat formanské odpoledne, které je přehlídkou tažných koní, kočárů, bryček a povozů, ale i vozatajského umění jejich majitelů. Letošní jízda králů má už mezinárodní rozměr. Vzhledem k tomu, že si letos připomínáme sté výročí vzniku Československé republiky, pozvali jsme slovenské soubory z partnerského města Stará Turá, z obce Lubina a ženský sbor z obce Ľubica. Koně tu budou nejen ze Slovenska, ale i z Polska. Soubor lidových písní a tanců Handrlák si pozval folklorní soubor z Maďarska, protože jestliže je vznik tradice jízdy králů spojován s legendou o útěku krále Matyáše za doprovodu selských chlapců na ozdobených koních do Uher, pak přítomnost Maďarů má při jízdě králů své místo. Vždyť každá vyvolávka začíná citoslovci Hýlom, hýlom!, což může být obdoba maďarského Felhívom, hívok!, což v překladu znamená Volám, volám.

Kromě toho, k nám do Kunovic přijedou zástupci našeho partnerského města West v Texasu, kteří chtějí poznat kulturu země svých předků. Věřím, že bude pro ně i pro vás, stejně jako pro mě, silným emotivním zážitkem, když od Panského dvora vyjede průvod urostlých mužů v krojích, hrdě se nesoucích na vyzdobených koních. Kolikrát už jsem tuto situaci zažila a viděla, přesto se právě na tento moment znovu těším! A když pak ještě jezdci přidají vtipné, trefné a někdy i štiplavé vyvolávky, dostavuje se nepopsatelný zážitek nejen pro přímé účastníky a všechny obyvatele města, kteří jsou pyšní a hrdí na své tradice, ale i pro zúčastněné diváky ze široka daleka.

Než se však v nedělním brzkém ránu začnou zdobit koně, bude mu předcházet už od pátku proud doprovodných akcí, které letos připravila místostarostka města paní Olga Strašáková a které budou samotnou jízdu králů doplňovat: vernisáže, koncerty, hudební i pěvecká vystoupení, besedy u cimbálu spojené se vzpomínáním na předchozí jízdy a jejich účastníky, letos speciálně na pana Jiřího Trubáka, hlavního protagonistu řady jízd králů, soutěže ve střelbě i tanci verbuňku, dalšího nehmotného statku zapsaného na seznam UNESCO, košty vína, jarmark, dílničky i programy pro děti. Nabídneme i nevšední požitek z jízdy v dopravním prostředku, v němž náhle čas neprchá, ale volně plyne a okolí je vnímáno z nové perspektivy.

I vy se můžete v sobotu odpoledne po skončení slavnostního defilé projet povozy a kočáry a zažít tuto mimořádnou atmosféru.

Letos bude většina doprovodných akcí probíhat v  Areálu Jízdy králů Kunovice. Návštěvníci zde mohou najít stálou expozici jízdy králů, fotografickou připomínku předcházejících jízd, v klubovně mohou shlédnout videozáznamy jízd za poslední období. Na stezce králů si děti budou moci vyzkoušet na ponících, jak jezdí králové. V nedělní odpoledne tu pro ně bude připravena také celá řada her s královskou tématikou, včetně kreativního tvoření v klubovně.

JK2018-A4

Největším a nejsilnějším zážitkem z celé jízdy králů je pro mě okamžik, kdy královi rodiče svěřují svého syna pod ochranu pážat a celé družiny. Moment, kdy je ještě nedospělý chlapec svěřován rodiči skupině mladých mužů, má v sobě navzdory všeobecně bujaré náladě možná až mystický charakter. Nadarmo jedna z teorií o původu jízdy králů neuvádí, že se původně jednalo o iniciační rituální obřad… Ale vzápětí už nás budou vyvolávači opět častovat svými vyvolávkami a hrdost a radostná nálada nepochybně ovládne i královy rodiče, kterým se také sluší poděkovat za to, že vzali na sebe tuto nelehkou úlohu.

Jízdou králů žije celé město a dokonce i klienti Domova pro zdravotně postižené na Cihlářské, kteří připravili výstavu svých prací. Osobně se těším na koncert Jožky Černého s cimbálovou muzikou Radošov s představením krále a celé jeho družiny v sobotu večer. Ale především se těším na to, jak se naše město obleče do slavnostního hávu, všude bude znít hudba a zpěv a rušné silnice plné aut ovládnou majestátní koně se svou poklidnou chůzí a všude se bude ozývat „ Na krála, matičko, na krála…“.

Noblesnost jízdy králů podtrhne záštita hejtmana Zlínského kraje Jiřího Čunka a kardinála Dominika Duky. Snad se přimluví za pěkné počasí.

 

Tož, dojděte na jízdu králů do Kunovic!
Ivana Majíčková, starostka města Kunovice

Fotograf Dalibor Gregor zachycuje na svých snímcích krásu koní. Rozhodl se, že vytvoří fotografickou knihu s tématikou koní při jízdách králů na Slovácku.

 

Hýlom, hýlom!

Městská knihovna Kunovice vyhlašuje

SOUTĚŽ O NEJLEPŠÍ SOUBOR VYVOLÁVEK K JÍZDĚ KRÁLŮ.

Vyvolávky – krátká rýmovaná provolání, kterými jezdci jízdy králů při projíždění městem častují přihlížející, jsou vlastně velmi specifickým miniaturním slovesným útvarem. Někdy jsou laskavé, jindy smířlivé, mnohdy také štiplavě ironické, ale především veselé. Jejich smyslem je pobavit a přimět osloveného i ostatní posluchače a diváky, aby přidali svůj příspěvek na „královský poklad, neboť „Máme krála chudobného…“

Autoři vyvolávek budou soutěžit ve čtyřech kategoriích:

1. děti od 1. do 5. ročníku základní školy
2. II. děti do 6. do 9. ročníku základní školy
3. III. studenti středních škol do 20 roků
4. IV. dospělí od 21 do 195 roků

Do soutěže budou přijímány pouze soubory minimálně tří vyvolávek v rozsahu 2-5 veršů, soutěžící musí svá díla doručit nejpozději v pátek 27. dubna do 17 hodin do Městské knihovny Kunovice, Panská 24, Kunovice, případně ve stejném termínu zaslat v elektronické podobě na adresu knihovna@mesto-kunovice.cz.

Vítězové jednotlivých kategorií si budou moci vyzkoušet, zda pohled na svět z koňského sedla opravdu patří k těm nejkrásnějším, protože každý z nich obdrží poukaz na vyjížďku na koni na ranči Nevada na Smraďavce.

Výsledky soutěže budou oznámeny v sobotu 19. 5. 2018 v odpoledním programu v Areálu jízdy králů Kunovice a nejlepší vyvolávky budou uveřejněny v městském zpravodaji Kunovjan.

V neděli 1 dubna 2018 se v kunovickém kulturním zařízení Pálenice konala Velikonoční zábava. V jejím průběhu byl oficiálně představen veřejnosti nový kunovický král, Adam Škrášek, který v květnu, v předvečer konání jízdy králů převezme od stávajícího krále Adama Hlaváče atributy, jež kunovskému králi náleží. A v neděli 20. května vyjede i se svou družinou na nastrojených koních do kunovických ulic. Po dobu dalších dvou let bude zastávat funkci krále Kunovic.

Nový král je v civilním životě žákem 7. třídy, na vysvědčení měl samé jedničky, baví ho práce (ale možná víc hry) na počítači a hraje florbal, v zimě rád lyžuje, v létě jezdí na kole a rád si zakope na hřišti fotbal. Od svých šesti let je členem folklorního souboru Kunovjánek. Více se o novém králi dočtete v dubnovém vydání městského zpravodaje Kunovjan.

V průběhu Velikonoční zábavy vystoupila cimbálová muzika Lintava, folklorní soubor Lintava, dětský folklorní soubor Kunovjánek, cimbálová muzika Čarapa a družina kunovských jezdců.

Pořadem provázel David Janík.

Více zde: http://www.mesto-kunovice.cz/o-velikonocich-se-v-kunovicich-predstavil-novy-kral/

 

 

V pátek 15. května 2016 se v Praze zúčastnila oslavy svátku Sv. Jana Nepomuckého Navalis také výprava z Kunovic. Letošní oslava byla výjimečná především tím, že ji přijela pozdravit mohutná výprava poutníků ze Slovácka, kteří díky zástupcům Kunovic, Hluku a Skoronic v Praze předvedli, jak vypadá jízda králů. Zatímco Hlučané předvedli kompletní sestavu včetně krále, Kunovjané přijeli se šestičlenným banderiem, které v závěrečné části slavností doprovázelo kardinála Dominika Duku při cestě z Pražského hradu k večerní slavnosti.

Kromě koní a jezdců vyrazili do Praha také členové Mužského sboru z Kunovic, poutníci, jejichž úkolem bylo mimo jiné také strojení koní, dětský soubor Handrláček, CM Lintavěnka, CM Lintava a zástupci kunovské chasy, jakož i členové vedení města Kunovice se starostkou Ivanou Majíčkovou.

Slavnost začínala krátce po poledni před pražským magistrátem, kde poutníky z Moravy přivítala primátorka Adriana Krmáčová a společně se zástupci obcí, z nichž dorazili jezdci, povolila královskou jízdu na území města Prahy. Trasa vedla z Mariánského náměstí přes Mánesův most na Malou Stranu pod Karlův most, odsud na Valdštejnské náměstí do Senátu Parlamentu ČR, kde výpravu pozdravil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Část poutníků navštívila i Poslaneckou sněmovnu, kde byli přijati jejím místopředsedou Petrem Gazdíkem. Trasa průvodu dále pokračovala Nerudovou ulicí na Malé Straně až na Hradčanské náměstí, kde poutníky pozdravil kardinál Dominik Duka. Od arcibiskupského paláce pak jezdci doprovázeli kočár tažený čtyřspřežím černých kladrubských koní vezoucím kardinála Duku společně s apoštolským nunciem Giuseppe Leanzou a dalšími hosty do katedrály Sv. Víta, kde se konala slavná mše na počest Jana Nepomuckého. Po jejím skončení se kočár s hosty doprovázený Moravskou jízdou vydal na cestu do centra Prahy, kde přímo na Vltavě pod Karlovým mostem pokračovala slavnost Navalis koncertem hudby Jakuba Jana Ryby, ohňovým show a dalšími atrakcemi.

Pražané, kteří se v ulicích svého města v pátek setkali s jedinečnou podívanou v podobě slováckých krojů a nazdobených koní byli zcela u vytržení a bylo zřejmé, že mnozí z nich nemají o kráse lidové kultury mnoho informací. Rádi je příští rok při jízdě králů v Kunovicích uvítáme!